Lékárna Panax

Bolševník obecný

     Na většině území Evropy, Asie a Severní Ameriky se můžeme ve volné přírodě setkat s bolševníkem obecným (Heracleum sphondylium, syn. Spondylium braca ursina) z botanické čeledi mrkvovitých (Daucaceae).
     Bolševník je dvouletá až vytrvalá bylina, vyznačující se nepříjemným zápachem. Běžně dorůstá výšky až 150 cm. Z větveného kořene vystupuje dutý stonek, z něhož vyrůstají hustě štětinaté laločnaté listy. Bílé až narůžovělé květy dozrávají v typické plody – křídlaté nažky.
     Lidově bývá bolševník označován jako medvědí pazneht, medvědí tlapa, boršč, bršť aj.
     Odborné rodové jméno Heracleum používal již antický polyhistor Plinius, který údajně název odvodil od bájného hrdiny Herakla, latinsky Herkula. Podle starořecké pověsti objevil tento udatný muž léčivou sílu rostliny.
     Bylinu vzpomíná ve svém díle antický učenec Theofrastus („Panaxes spondeion“) a Pedanius Dioscorides z Anazarby („Spondylion“). Tehdy se používala proti žloutence, šťáva z květů se zase ordinovala proti vředům v uších.
     Z herbářů Gessnera, Mathioliho, Bauhina, Tourneforta a jiných vyplývá, že kořen bolševníku léčil například epilepsii, úplavici, obtížné dýchání, nemoci sleziny. Zároveň podporoval chuť k jídlu, odstraňoval plynatost, průjmy a poruchy trávení. Tekutý extrakt byl často podáván jako tzv. afrodisiakum, neboť zvyšoval u obou pohlaví sexuální touhy.
     V třicátých letech našeho století předepisovali bolševník zejména němečtí lékaři při hysterických křečích, nervových potížích, vypadávání vlasů, nachlazení, katarech dýchacích cest.
     S úspěchem se bylina užívala v homeopatické praxi, kde byla považována za důležitý lék proti bolestem sleziny a některým kožním chorobám, obzvláště při mazotoku hlavy.
     Dodnes si blahodárné účinky rostliny cení lidové léčitelství. Zápar z usušených listů nebo plodů upravuje u žen nepravidelnou menstruaci a účinkuje jako tzv. anthelmintikum, tj. vypuzuje střevní hlísty z těla.
     Důkladný chemický rozbor potvrdil, že zralé plody obsahují přibližně 0,3 až 3 % silice, řadu furokumarinů (imperatorin, felopterin). Květy jsou bohaté na rozličné jednoduché aminy (trimethyl- a izoamylamin) a četné bioflavonoidy (rutin neboli vitamin P). semena v sobě ukrývají poměrně značné množství oleje (zhruba 20 %), jehož hlavní složku tvoří kyselina petroselinová, olejová, linolová a palmitová. Kořeny hromadí ve svých rostlinných tkáních taktéž rozmanité furokumarinové sloučeniny (pimpinelin, izopimpinelin, aphodin, bergapten).
     Na závěr je nutné zdůraznit, že při sběru bolševníku se musí zachovávat určitá opatrnost, neboť šťáva z čerstvé rostliny může způsobit na kůži záněty podobné erysipelu – lidově „růže“.  
 
 
Publikováno v časopise Vital 2/1995