Lékárna Panax
Kancerogeny
Každoroční nárůst onkologických onemocnění se stává stále vážným celosvětovým problémem dnešní vyspělé civilizace. Počet případů se v současnosti posunuje ke stále nižším věkovým skupinám. Zvláště alarmující je tento výskyt u dětí.
Z historie víme, že rakovina byla sice již známa antickým lékařům, avšak rozšíření této zhoubné choroby nabylo na významu teprve v posledních letech.
V 17. století byly zaznamenány případy poškození plic a vznik plicních tumorů u horníků pracujících v rudných dolech, kde se těžil kobalt, arzén, nikl. Jedinci, kteří přišli dlouhodobě do kontaktu se sazemi, např. kominíci, zahradníci, onemocněli rakovinou kůže.
U dělníků, vyrábějící organická barviva na bázi anilinu, byl prokázán zvýšený výskyt rakoviny močového měchýře.
V četných průmyslových továrnách a v jejich bezprostředním okolí docházelo k markantnímu růstu zhoubných nádorů. Zejména lidé zaměstnaní při suché destilaci uhlí a v ropném průmyslu byli postiženi kožními karcinomy. Rychle nastupující industrializace se negativně projevila na stavu zdraví pracujících. Vzestup popsaných onemocnění dal impuls k tomu, aby byly jednotlivé látky a sloučeniny podrobeny důkladnému studiu. Látky s prokazatelnými rakovinnými účinky se začaly označovat jako kancerogeny (latinsky cancer = rakovina).
V roce 1932 Grenfell potvrdil, že sloučeniny niklu, chrómu způsobují rakovinu horních cest dýchacích a plic. V témže roce Lignac poukázal na vznik leukémie vyvolanou aromatickými uhlovodíky, hlavně benzenem, toluenem, xylenem. Postupně byly odhalovány toxické účinky dalších látek jako je benzidin, barviva odvozená od trifenylmethanu, yperit apod.
V současné době je známo několik set jedovatých sloučenin, které mají zároveň kancerogenní efekt.
Nejnovější vědecké poznatky se zasloužily o to, že došlo k eliminaci určitých látek z praktického použití. Z potravinářství byla vyloučena některá syntetická barviva jako máslová žluť, šarlachová červeň, tropanová modř, guinejská zeleň.
Došlo k odstranění nežádoucích konzervačních přísad, k nimž patřila thiomočovina, thioacetamid, oxychinolin, zařazené mezi silné kancerogeny.
V oblasti masného průmyslu byl identifikován velmi kancerogenně účinný aromatický uhlovodík 3,4-benzpyren, vyskytující se ve výrobcích, které byly nesprávným způsobem vyuzeny.
Z nedávné doby je známo, že plísňové kmeny Aspergillus flavus produkují látky označované jako aflatoxiny. Účinek aflatoxinů je různý. Hlavně způsobují nekrotické změny jater. V roce 1961 u nich byly zjištěny rakovinotvorné vlastnosti.
Systematickým studiem bylo potvrzeno, že sterigmatocin, ochratoxin, luteoskyrin, streptosocytocin a ostatní mykotoxiny (produkty hub a plísní) mají podobné účinky jako aflatoxiny.
Prokazatelně bylo dokázáno, že N-nitrososloučeniny vyvolávají vznik rakoviny trávicího a dýchacího traktu. Tyto toxické látky vznikají všude tam, kde mohou navzájem reagovat sekundární aminy s reaktivní nitrososkupinou resp. s kyselinou dusitou. K těmto reakcím dochází nejčastěji v oblastech průmyslových aglomerací, kde je zvýšený podíl exhalací.
Experimentálně bylo zjištěno, že nitrososloučeniny mohou vznikat v organismu za určitých podmínek, především bakteriální redukcí dusičnanů. Přítomnost nitrososloučenin byla dokázána také při procesech spalování tabáku.
Častý výskyt rakoviny plic u kuřáků podnítil vědce k tomu, aby se zaměřili na objasnění příčin a faktorů, které vedou k tomuto onemocnění. Chemickým rozborem bylo analyzováno značné množství látek, z nichž převažují aromatické uhlovodíky (3,4-benzpyren), N-nitrososloučeniny (N-nitrosopyrrolidin, N-nitrosodimethylamin), heterocyklické sloučeniny, oxid uhelnatý.
Kancerogenní látky tabákového kouře mají schopnost přestupovat u kouřících těhotných žen přes placentu do tkání embrya, v době kojení mohou být vylučovány do mateřského mléka. Tyto skutečnosti by si měly uvědomit gravidní ženy, u nichž je v důsledku kouření zvýšené riziko vzniku rakovinného či jiného poškození vyvíjejícího se plodu.
V kouři byly nalezeny tzv. kokancerogeny, tj. látky, které samy o sobě nevykazují onkologickou aktivitu, ale v přítomnosti kancerogenů silně zvyšují a potencují jejich vlastnosti. Mezi známé kokancerogeny jsou zařazovány různé fenolické sloučeniny, aldehydy, estery mastných kyselin, terpeny apod.
Ze získaných výsledků vyplývá, že účinná ochrana a prevence spočívá v důsledném omezení kouření a v zajištění zdravotně nezávadných životních podmínek.
Kromě chemických vlivů, které se velkou měrou podílejí na vzniku rakovinných procesů, se uvádějí i fyzikální faktory. Mezi nejdůležitější patří energeticky bohaté rentgenové a radioaktivní záření.
Výzkumy nedávné doby potvrdily, že rakovinu mohou způsobovat i některé viry, označované jako orogenní nebo onkorna viry.
Z uvedeného vyplývá, že působení kancerogenů může být chemické, fyzikální nebo biologické povahy. Jednotlivé složky mohou reagovat současně, čímž je riziko výskytu četnější, vznik urychlenější, růst výraznější a progresívnější.
Přes nahromadění mnoha teoretických a experimentálních poznatků se nepodařilo dosud náležitě vysvětlit přeměnu normální buňky v nádorovou. Bylo však bezpečně zjištěno, že hlavní roli při složitých biochemických procesech mají nukleové kyseliny (hlavně kyselina deoxyribonukleová). Na nukleové kyseliny je vázána reprodukce buněk a tkání, jsou považovány za nositele dědičnosti. Případný zásah do jejich struktury může mít za následek patřičnou nežádoucí odezvu, která může vést k nekontrolovatelnému dělení buněk.
Z praktického hlediska je důležité vystříhat se styku s nebezpečnými kancerogeny. Pokud jsme nuceni s nimi pracovat je nutné používat ochranné pomůcky, dodržovat zásady bezpečnosti a hygieny. V oblasti denního života by se měla projevit ještě účinnější zdravotnická osvěta, zejména v otázce boje proti kouření. Cílem tohoto snažení je dospět k vytvoření životního prostředí bez přítomnosti cigaretového kouře.
(Publikováno v časopise Zdraví - č. 12, 1986)
Z historie víme, že rakovina byla sice již známa antickým lékařům, avšak rozšíření této zhoubné choroby nabylo na významu teprve v posledních letech.
V 17. století byly zaznamenány případy poškození plic a vznik plicních tumorů u horníků pracujících v rudných dolech, kde se těžil kobalt, arzén, nikl. Jedinci, kteří přišli dlouhodobě do kontaktu se sazemi, např. kominíci, zahradníci, onemocněli rakovinou kůže.
U dělníků, vyrábějící organická barviva na bázi anilinu, byl prokázán zvýšený výskyt rakoviny močového měchýře.
V četných průmyslových továrnách a v jejich bezprostředním okolí docházelo k markantnímu růstu zhoubných nádorů. Zejména lidé zaměstnaní při suché destilaci uhlí a v ropném průmyslu byli postiženi kožními karcinomy. Rychle nastupující industrializace se negativně projevila na stavu zdraví pracujících. Vzestup popsaných onemocnění dal impuls k tomu, aby byly jednotlivé látky a sloučeniny podrobeny důkladnému studiu. Látky s prokazatelnými rakovinnými účinky se začaly označovat jako kancerogeny (latinsky cancer = rakovina).
V roce 1932 Grenfell potvrdil, že sloučeniny niklu, chrómu způsobují rakovinu horních cest dýchacích a plic. V témže roce Lignac poukázal na vznik leukémie vyvolanou aromatickými uhlovodíky, hlavně benzenem, toluenem, xylenem. Postupně byly odhalovány toxické účinky dalších látek jako je benzidin, barviva odvozená od trifenylmethanu, yperit apod.
V současné době je známo několik set jedovatých sloučenin, které mají zároveň kancerogenní efekt.
Nejnovější vědecké poznatky se zasloužily o to, že došlo k eliminaci určitých látek z praktického použití. Z potravinářství byla vyloučena některá syntetická barviva jako máslová žluť, šarlachová červeň, tropanová modř, guinejská zeleň.
Došlo k odstranění nežádoucích konzervačních přísad, k nimž patřila thiomočovina, thioacetamid, oxychinolin, zařazené mezi silné kancerogeny.
V oblasti masného průmyslu byl identifikován velmi kancerogenně účinný aromatický uhlovodík 3,4-benzpyren, vyskytující se ve výrobcích, které byly nesprávným způsobem vyuzeny.
Z nedávné doby je známo, že plísňové kmeny Aspergillus flavus produkují látky označované jako aflatoxiny. Účinek aflatoxinů je různý. Hlavně způsobují nekrotické změny jater. V roce 1961 u nich byly zjištěny rakovinotvorné vlastnosti.
Systematickým studiem bylo potvrzeno, že sterigmatocin, ochratoxin, luteoskyrin, streptosocytocin a ostatní mykotoxiny (produkty hub a plísní) mají podobné účinky jako aflatoxiny.
Prokazatelně bylo dokázáno, že N-nitrososloučeniny vyvolávají vznik rakoviny trávicího a dýchacího traktu. Tyto toxické látky vznikají všude tam, kde mohou navzájem reagovat sekundární aminy s reaktivní nitrososkupinou resp. s kyselinou dusitou. K těmto reakcím dochází nejčastěji v oblastech průmyslových aglomerací, kde je zvýšený podíl exhalací.
Experimentálně bylo zjištěno, že nitrososloučeniny mohou vznikat v organismu za určitých podmínek, především bakteriální redukcí dusičnanů. Přítomnost nitrososloučenin byla dokázána také při procesech spalování tabáku.
Častý výskyt rakoviny plic u kuřáků podnítil vědce k tomu, aby se zaměřili na objasnění příčin a faktorů, které vedou k tomuto onemocnění. Chemickým rozborem bylo analyzováno značné množství látek, z nichž převažují aromatické uhlovodíky (3,4-benzpyren), N-nitrososloučeniny (N-nitrosopyrrolidin, N-nitrosodimethylamin), heterocyklické sloučeniny, oxid uhelnatý.
Kancerogenní látky tabákového kouře mají schopnost přestupovat u kouřících těhotných žen přes placentu do tkání embrya, v době kojení mohou být vylučovány do mateřského mléka. Tyto skutečnosti by si měly uvědomit gravidní ženy, u nichž je v důsledku kouření zvýšené riziko vzniku rakovinného či jiného poškození vyvíjejícího se plodu.
V kouři byly nalezeny tzv. kokancerogeny, tj. látky, které samy o sobě nevykazují onkologickou aktivitu, ale v přítomnosti kancerogenů silně zvyšují a potencují jejich vlastnosti. Mezi známé kokancerogeny jsou zařazovány různé fenolické sloučeniny, aldehydy, estery mastných kyselin, terpeny apod.
Ze získaných výsledků vyplývá, že účinná ochrana a prevence spočívá v důsledném omezení kouření a v zajištění zdravotně nezávadných životních podmínek.
Kromě chemických vlivů, které se velkou měrou podílejí na vzniku rakovinných procesů, se uvádějí i fyzikální faktory. Mezi nejdůležitější patří energeticky bohaté rentgenové a radioaktivní záření.
Výzkumy nedávné doby potvrdily, že rakovinu mohou způsobovat i některé viry, označované jako orogenní nebo onkorna viry.
Z uvedeného vyplývá, že působení kancerogenů může být chemické, fyzikální nebo biologické povahy. Jednotlivé složky mohou reagovat současně, čímž je riziko výskytu četnější, vznik urychlenější, růst výraznější a progresívnější.
Přes nahromadění mnoha teoretických a experimentálních poznatků se nepodařilo dosud náležitě vysvětlit přeměnu normální buňky v nádorovou. Bylo však bezpečně zjištěno, že hlavní roli při složitých biochemických procesech mají nukleové kyseliny (hlavně kyselina deoxyribonukleová). Na nukleové kyseliny je vázána reprodukce buněk a tkání, jsou považovány za nositele dědičnosti. Případný zásah do jejich struktury může mít za následek patřičnou nežádoucí odezvu, která může vést k nekontrolovatelnému dělení buněk.
Z praktického hlediska je důležité vystříhat se styku s nebezpečnými kancerogeny. Pokud jsme nuceni s nimi pracovat je nutné používat ochranné pomůcky, dodržovat zásady bezpečnosti a hygieny. V oblasti denního života by se měla projevit ještě účinnější zdravotnická osvěta, zejména v otázce boje proti kouření. Cílem tohoto snažení je dospět k vytvoření životního prostředí bez přítomnosti cigaretového kouře.
(Publikováno v časopise Zdraví - č. 12, 1986)